Evangelium

Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

        Máme být uprostřed tohoto světa proroky. To znamená umět přesně a jasně pojmenovat, co je zlo.

Ne 7.6.26 Mt 9,9 – 13

9Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“12On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.13Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

Po 8.6.26 Mt 5,1 – 12

1Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.2Tu otevřel ústa a učil je:3„Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.4Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.5Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.6Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.7Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.8Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.9Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.10Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.11Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.12Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.

Út 9.6.26 Mt 5,13 – 16

13Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.14Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.15A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě.16Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.

Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.

St 10.6.26 Mt 5,17 – 19

17Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.18Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.19Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském

Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.

Čt 11.6.26 Mt 10,7 – 13

7Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské8Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.9Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasků;10neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť ‚hoden je dělník své mzdy‘.11Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet.12Když vstoupíte do domu, řekněte: ‚Pokoj vám.‘13A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám.

Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.

Pá 12.6.26 Mt 11,25 – 30

25V ten čas řekl Ježíš: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým.26Ano, Otče: tak se ti zalíbilo.27Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.28Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.29Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.30Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“

Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.

So 13.6.26 Lk 41 – 51

41Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.42Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.43A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.44Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.45Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.46Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.47Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.48Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“49On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“50Ale oni jeho slovu neporozuměli.51Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.52A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.

Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.