Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá,
smrt nad ním už nemá vládu.
Ježíš řekl: Nebojte se.
Ne 20.4.25 Jan 20,1 – 9
1První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.2Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“3Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.4Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. 5Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.6Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,7ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.8Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.9Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých.
Po 21.4.25 Mt 28,8 – 15
8Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.9A hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu.10Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí.“11Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo.12Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze13s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali.14A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“15Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.
Út 22.4.25 Jan 20,11 – 18
11Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu12a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.13Otázali se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“14Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.15Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“16Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.17Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“18Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
St 23.4.25 Lk 24,13 – 35
13Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty,14a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.15A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi.16Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali.17Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku.18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“19On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem,20naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho.21A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.22Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu23a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.24Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“25A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci!26Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“27Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.28Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.29Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.30Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim.31Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.32Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“33A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.34Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“35Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.
Čt 24.4.25 Lk 24,35 – 48
35Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.36Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich.37Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.38Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?39Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“40To řekl a ukázal jim ruce a nohy.41Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“42Podali mu kus pečené ryby.43Vzal si a pojedl před nimi.44Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“45Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.46Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;47v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.48Vy jste toho svědky.
Pá 25.4.25 Jan 21,1 – 14
1Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského.2Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků.3Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili.4Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.5Ježíš jim řekl: „Děti, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“6Řekl jim: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb7Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou.8Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket – a táhli za sebou síť s rybami.9Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.10Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“11Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla.12Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.13Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu.14To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.
So 26.4.25 Mk 16,9 – 15
9Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.10Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.11Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili.12Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov.13Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.14Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.15A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.