Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
Je životně důležité číst Písmo. Dokáže nás změnit, očistit naše srdce i mysl.
Ne 5.10.25 Lk 17,5 – 10
5Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“6Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“7„Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ‚Pojď si hned sednout ke stolu‘?8Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘?9Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno?10Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.“
Po 6.10.25 Lk 10,25 – 37
25Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“26Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“27On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“28Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“29Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“30Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.31Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.32A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.33Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;34přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.35Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘36Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“37Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“
Út 7.10.25 Lk 10,38 – 42
38Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta,39která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.40Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“41Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí.42Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“
St 8.10.25 Lk 11,1 – 4
1Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.“2Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království.3Náš denní chléb nám dávej každého dne.4A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení .“
Čt 9.10.25 Lk 11,5 – 13
5Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby,6protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.‘7On mu zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.‘8Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje.9A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.10Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.11Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?12Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?13Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“
Pá 10.10.25 Lk 11,15 – 26
15Někteří z nich však řekli: „Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů.“16Jiní ho chtěli podrobit zkoušce; žádali od něho znamení z nebe.17Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.18Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.19Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto budou oni vašimi soudci.20Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.21Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác, jeho majetek je v bezpečí.22Napadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a kořist rozdělí.23Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.24Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘25Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.26Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky.“
So 11.10..25 Lk 11,27 – 28
27Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“28Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“