Čiňte pokání a věřte evangeliu.
Čím čistější je naše nitro, tím určitěji jsme si vědomi, co dobro znamená.
Ne 15.3.26 Jan 9,1 – 41
1Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý.2Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“3Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.4Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.5Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“6Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči7a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ (To jméno znamená ‚Poslaný‘.) On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl. 8Sousedé a ti, kteří jej dříve vídali žebrat, se ptali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“9Jedni říkali: „Je to on.“ Jiní pak: „Není, ale je mu podoben.“ On sám řekl: „Jsem to já.“10I řekli mu: „Jak to, že se ti otevřely oči?“11Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: Jdi k Siloe a umyj se! Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.“12Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Odpověděl: „To nevím.“13Přivedou toho, který byl dříve slepý, k farizeům;14toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla totiž sobota.15Proto se ho farizeové znovu dotazovali, jak nabyl zraku. A on jim řekl: „Položil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.“16Někteří z farizeů říkali: „Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu.“ Jiní naopak říkali: „Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?“ A došlo mezi nimi k roztržce.17Řekli tedy znovu tomu slepému: „Za koho ty jej pokládáš, když ti otevřel oči?“ On odpověděl: „Je to prorok.“18Židé nevěřili, že byl slepý a že prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče19a nezeptali se jich: „Je to váš syn, o němž říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že nyní vidí?“20Rodiče odpověděli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.21Jak to, že nyní vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, také nevíme. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe!“22To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se již usnesli, aby ten, kdo Ježíše vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagógy.23Proto řekli jeho rodiče: Je dospělý, zeptejte se ho!24Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! My víme, že ten člověk je hříšník.“25Odpověděl: „Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím.“26Řekli mu: „Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?“27Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“28Osopili se na něho: „Ty jsi jeho učedník, ale my jsme učedníci Mojžíšovi.29My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je.“30Ten člověk jim odpověděl: „To je právě divné: Vy nevíte, odkud je – a otevřel mi oči!31Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ho ctí a činí jeho vůli.32Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození.33Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit.“34Odpověděli mu: „Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?“ A vyhnali ho35Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“36Odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil? 37Ježíš mu řekl: „Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“38On na to řekl: „Věřím, Pane,“ a padl před ním na kolena.39Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“40Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“41Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu.“
Udělal ze sliny bláto, potřel slepému tím blátem oči a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníce Siloe.“ On tedy šel, umyl se, a když se vrátil, viděl.
Po 16.3.26 Jan 4,43 – 54
43Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.44Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnost ve své vlasti.45Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili.46Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde předtím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen.47Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který byl už blízek smrti.48Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li znamení a zázraky, neuvěříte.“49Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“50Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.51Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: „Tvůj syn žije.“52Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: „Včera hodinu po poledni mu přestala horečka.“53Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. –54Toto druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska.
V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen. Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který byl už blízek smrti.
Út 17.3.26 Jan 5,1 – 16
1Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.2V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých.4Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.5Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.6Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“7Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lože a choď!“9A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.10Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“11Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“12Zeptali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“13Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.14Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“15Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.16A proto Židé začali Ježíše pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu.
Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lože a choď!“ A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.
St 18.3.26 Jan 5,17 – 30
17On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“18To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň.19Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.20Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.21Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce.22Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,23aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.24Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.25Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.26Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.27A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.28Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas29a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.30Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“
… ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň.
Čt 19.3.26 Mt 1,16.18 – 21.24
16Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus.18Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.19Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.20Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.21Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“24Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.
Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Pá 20.3.26 Jan 7.1 – 30
1Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.2Byly blízko židovské svátky stánků,3a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.4Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“5Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.6Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas.7Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.8Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“9To jim řekl a zůstal v Galileji.10Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.11Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“12Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“13Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně.14Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.15Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“16Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.17Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.18Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.19Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“20Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“21Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil, a všichni se nad tím pozastavujete.22Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu.23Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?24Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“25Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?26A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?27Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“28Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.29Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“30Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina.
Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte. Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“
So 21.3.26 Jan 7,40 – 52
40Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“41Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje?42Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“43A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce.44Někteří z nich ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku.45Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům, a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“46Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“47Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se dali svést?48Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů?49Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“50Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl:51„Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“52Řekli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!“
Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl: „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“